Fakta v kontextu doby

Seriál:  "Růžový panter a Černá labuť"


BILANCOVÁNÍ DVACETILETÉ ČINNOSTI ORGANIZACE


Díl I. Případ ruského dluhu

Mapování politicko ekonomických vztahů od jeho vzniku až po deblokaci a popis současných obchodních a politických aktivit zúčastněných osob



Vznik významné části dluhu Sovětského svazu vůči ČSSR ve výši 1. 333. 333. 333 USD + úroky se datuje k 10. 11. 1989, pouhých sedm dní před vypuknutím Sametové revoluce, kdy vláda Ladislava Adamce podepsala se SSSR mezivládní dohodu o poskytnutí úvěru na vyrovnání platební bilance, a to do výše 2 mld. XTR (převoditelných rublů), což byla clearingová měna pro zúčtování mezi zeměmi RVHP. Prostředky byly převedeny z účtu Československé republiky na účet Vněšekonombanky náležící SSSR ve třech tranších v období od prosince 1989 do roku 1990 v rámci Mezinárodní banky hospodářské spolupráce, u které vedly své účty všechny země RVHP. Vzápětí byly u SBČS (Státní banky československé) tyto prostředky státu přepočteny na USD a následně československé koruny podle tehdy platného měnového kursu včetně vyrovnání kurzových rozdílů státní bance. Ačkoli byl úvěr poskytnut na vyrovnání platební bilance, nestalo se tak a saldo se za rok 1990 propadlo v přepočtu o dalších více než 1, 5 mld. USD. Československo (resp. Česká republika) garantovalo tehdejší Státní bance československé (později ČNB), že úvěry poskytnuté SSSR bance splatí a později bude inkasovat splátky ze strany Ruska, které ovšem byly získány zpět zhruba v třetinové výši v rámci případu tzv. deblokace ruského dluhu v době vlády Miloše Zemana. V prvním díle seriálu Růžový panter a Černá labuť si klademe za cíl podrobně popsat a zdokumentovat tuto podezřelou transakci a zaměřit se také na to, jakými aktivitami se dnes zabývají tehdejší hlavní aktéři případu, kdo jsou jejich obchodní partneři a jak jejich působení ovlivňuje současnou politicko-ekonomickou scénu.

Kauza ruského dluhu dokazuje, že část nové politické garnitury, která převzala moc v zemi hned v porevoluční době po 17. listopadu 1989, plynule navázala na praktiky komunistických kádrů a ještě v prosinci 1989 odeslala do Moskvy prostředky z československých termínovaných vkladů ve výši 800 milionů převoditelných rublů, jako první splátku úvěru dohodnutého předrevoluční vládou Ladislava Adamce a sjednaného dle textu smlouvy "vycházejíce ze vztahů bratrské družby a spolupráce".

V roce 1990 odešly do Moskvy další finance. Z mezivládní dohody mezi Českou republikou a Ruskou federací z roku 1994, která je zveřejněna v rejstříku mezinárodních smluv jsme zjistili, že tento úvěr byl nakonec přiznán celkem i s úroky ve výši přibližně 1, 57 miliardy amerických dolarů a ačkoli byl úvěr sjednán za účelem vyrovnání platební bilance, saldo vyrovnáno nebylo a naopak se propadlo v období let 1990 - 1991 o dalších několik desítek miliard korun. Kolik peněz a zboží odešlo do SSSR ve skutečnosti, se ale můžeme jen dohadovat, protože v průběhu projednávání státního rozpočtu pro rok 1990 a 1991 panoval ve vládě i parlamentu ohledně úvěrových položek tak obrovský chaos, že přesné věrohodné dohledání až miliardových částek nebude zřejmě nikdy možné. Od tohoto bodu se každopádně začalo odvíjet mnohaleté pátrání, jehož výsledky nyní postupně předkládáme veřejnosti. V průběhu let 2020 a 2021 jsme získali především z Národního archivu v Praze a archivu poslanecké sněmovny řadu archiválií, které nám pomohly transakci porozumět. S ministerstvem financí tak dobrá spolupráce bohužel nebyla. Po značných obstrukcích jsme vymohli řadu smluv a dokumentů, dokládajících průběh podstatné části deblokační operace, ale zatím stále nemáme všechny informace, o které jsme žádali. Protože ministerstvo financí dodnes utajuje dodatek č. 2 z 9. 10. 2001 k mezivládní dohodě ze 17. 6. 1994 a dokonce i běžné administrativní pomůcky k evidenci těchto utajovaných informací, byly již podány tři žaloby k soudu.

První nejvýznamnější část textu jsme připravili ve spolupráci se zpravodajským serverem Aktuálně.cz. Investigativnímu reportéru Lukáši Valáškovi jsme předali archivní dokumenty, které jsme objevili v průběhu zejména posledních dvou let, řadu získaných smluv a dalších dokumentů a měsíc jsme pak připravovali zveřejnění. Spolupráce s Lukášem byla jedním slovem skvělá a sluší se za ní poděkovat. 

Text si mohou čtenáři připomenou zde. Další informace, důkazy k tvrzením, archiválie postupně umisťujeme v odkazu "Připad ruského dluhu" a "Ruský dluh - fakta proti dezinformacím".


Další obsah zpřístupňujeme všem svým podporovatelům jako poděkování za solidaritu a zájem o naší práci. Nečerpáme žádné vládní granty, ani granty vlivových nadací z důvodu možného střetu zájmů. Usilujeme o podporu občanské veřejnosti. Vaše podpora je pro nás důležitá. Umožňuje nám hradit provozní náklady a pracovat pro spolek. Vaše podpora nás motivuje, je pro nás zavazující a dodává nám jistotu, že má naše práce smysl. Jak se registrovat a podpořit spolek se dozvíte zde. Děkujeme!

O případu ruského dluhu podrobně zde v odkazu.

   O dezinformacích, které o ruském dluhu šířil exprezident Václav Klaus si můžete podrobně přečíst zde.




Právní podporu poskytuje advokátní kancelář Mazel partneři, s. r. o. Děkujeme.

Díl II. Případ Národního bezpečnostního úřadu

Připravujeme