Protikorupční organizace Růžový panter působí pod novým názvem Observation post. 

• Bilancujeme 20 let své činnosti
• Získáváme, analyzujeme a zveřejňujeme fakta o korupci, nepotismu a korupčním vlivu zájmových skupin, které ohrožují demokratické principy vládnutí a tím i právní stát
• Usilujeme o zachování informační kontinuity

Výběr z mediálního monitoringu dokládající naši činnost ke stažení zde.

Podporovatelům a partnerům spolku umožňujeme přístup k exkluzivnímu obsahu.

Nejnovější zprávy a komentáře:

Leden 2023

• Podali jsme druhou žalobu na ministerstvo financí kvůli utajování dodatku č. 2 k deblokační smlouvě o ruském dluhu mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace.

Registrujte se, podpořte nás a získejte přístup k zamknutému obsahu.
Vaše podpora je pro nás důležitá. Nečerpáme žádné dotace, ani vládní granty, či granty vlivových nadací. Usilujeme o podporu veřejnosti a o silnou informovanou občanskou společnost.

číslo účtu spolku: 279 377 3001/5500

Připomínáme článek on-line deníku Aktuálně.cz z 25. 5. 2021, ke kterému jsme redakci předali podklady.

Bývalý československý ministr financí a prezident Václav Klaus vystoupil po zveřejnění článku na své tiskové konferenci a uvedl, že si na úvěr poskytnutý SSSR v době svého působení na FMF nevzpomíná a informace označil za účelové lži.

Václav Klaus útočil na novináře i naší organizaci také během rozhovoru v Českém rozhlase  dne 2. 6. 2021 v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Poté neunesl dotazy redaktora a opustil studio. Spočítali jsme, že Václav Klaus stačil během nedokončeného rozhovoru 7x říci, že jsou zveřejněné informace lži. Proto jsme zajistili nové přesvědčivé důkazy, včetně zvukových nahrávek z jednání výboru Federálního shromáždění pro plán a rozpočet z roku 1991, kdy ministři a vládní úředníci obhajovali před výborem státní závěrečný účet za rok 1990. Unikátní a doposud nikde nezveřejněné nahrávky byly po třiceti letech uvolněny z archivů. Zveřejňování pravdivých informací a následný společenský diskurz je základním předpokladem pro fungování občanské společnosti v demokracii, pro orientaci v událostech a historických souvislostech a pro udržení informační kontinuity.   

Co z dobových dokumentů a zvukových záznamů vyplývá:

Z účtu Československa u MBHS byly skutečně převedeny na sovětský účet ve třech tranších převoditelné ruble, které byly následně Státní bankou československou zúčtovány v dolarech s vyrovnáním kursového rozdílu. Banka tento úvěr kryla a stát jí musel závazek postupně splatit ze svých rezerv, na což si půjčoval od zahraničních bank. Převod proběhl na základě dohody z 10. 11. 1989, která hned v úvodu textu deklaruje, že je sjednána "vycházejíce ze vztahů bratrské družby a spolupráce". Smlouva uváděla, že je úvěr vázán na vyrovnání platební bilance. Saldo však zůstalo nevyrovnáno a dodnes není zřejmé, za které zboží konkrétně těmito penězi SSSR zaplatil, pokud vůbec. Dluh se naopak ještě zvýšil a Rusko nám přitom účtovalo dodávky ropy ve volně směnitelných měnách. Václav Klaus musel o úvěru vědět, protože o něm hovořil ve Federálním shromáždění při obhajobě Státního závěrečného účtu za rok 1990. Nejprve nesplnil svou povinnost uloženou vládním usnesením informovat Federální shromáždění o významných změnách a přesunech ve státním rozpočtu, ale nakonec tak učinil po výtkách výboru pro plán a rozpočet. Úvěrem se také zabývala vláda, jíž byl členem. Úvěr byl finančního, tedy nezbožového charakteru, což potvrzují archiválie a jeho správa byla v gesci ministerstva financí. Úvěr se stal součástí bloku vládních pohledávek a byl již v roce 1990 převeden do aktiv federace. Státní banka československá prostřednictvím Josefa Tošovského připustila, že je značná část těchto aktiv nedobytných, což se v budoucnu potvrdilo. Josef Tošovský půl roku po odeslání poslední tranše úvěru na jednání výboru přímo uvedl, že "dobře tato aktiva vypadají pouze opticky na papíře". 

Na podporu Václava Klause se vyjadřoval na sociálních sítích po zveřejnění článku v květnu 2021 i bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, ředitel komunikace finanční skupiny PPF a bývalý člen Unie svobody Vladimír Mlynář, dále bývalý člen ČSSD, neúspěšný žadatel o bezpečnostní prověrku NBÚ Jan Mládek a paradoxně i bývalý místopředseda správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma. 

Michal Klíma obvinil novináře z Hospodářských novin, kteří o kauze v květnu 2021 pravdivě informovali, ze psaní nesmyslů. Ve veřejnoprávním Českém rozhlase dne 3. 7. 2021 v pořadu Barbory Tachecí Osobnost plus Michal Klíma mimo jiné uvedl: "Prostě každej, kdo pamatuje, jak tehdy fungovala ekonomika, tak ví, že to je nesmysl, že prostě nešlo o žádné posílání peněz, natož dolarů, natož v tom přepočtu tehdejším, prostě to nebyl žádný přepočet, který by platil, čili tam došlo prostě k celé řadě chyb a ta redakce se za to neomluvila... Ale prostě myslím si, že když redakce udělá chybu ... tak si myslím, že prostě je zapotřebí říct, prostě ten článek byl úplně špatně a je zapotřebí prostě napsat článek znova a ne ho prostě jako říkat, že došlo k nějakým drobným pochybením nebo jak to oni řekli." Redaktorka Barbora Tachecí  tato tvrzení nijak nekomentovala. Viz stopáž ve videu 21:18 - 23:55. Později na naši výzvu na sociálních sítích, aby své tvrzení vysvětlil a doložil, reagoval Michal Klíma vyjádřením, kterým poupravil původní výrok a sdělil, že šlo pouze o problematickou interpretaci informací. Více však opět nevysvětlil. Michala Klímu jsme vyzvali k omluvě, protože obvinění ze závažného profesního selhání nezaložené na pravdivých informacích by mělo být v demokratickém právním státě nepřípustné. Nepodložené útoky vnímáme jako snahu o znevěrohodnění a snahu krýt ve veřejném prostoru podvody spřízněných zájmových skupin formou nepřijatelné dehonestace. Osoby, které takto zákeřně šíří dezinformace a prostřednictvím svých veřejných funkcí uplatňují vliv ve veřejném prostoru rozdělují společnost. V případě Michala Klímy jde o paradox, kdy on sám byl jmenován do státem placené vládní funkce právě za účelem boje proti dezinformacím. Michal Klíma dodnes tento exces nevysvětlil.  (Pozn. Michal Klíma byl v únoru 2023 z vládní funkce odvolán.)

Dezinformace a manipulace s fakty jsou latentní hrozbou pro stabilitu demokracie a spravedlnost. Proto se k rozhovorům vracíme a předkládáme doplňující nezpochybnitelné důkazy, které formulace Václava Klause a osob, které se postavily na jeho obhajobu, vyvrací a potvrzují pravdivost všech našich původních tvrzení. 

Fakta stručně:

Úvěrová dohoda byla sjednána na poskytnutí převoditelných rublů do výše 2 mld. dle salda platební bilance na jeho vyrovnání. Peníze byly převedeny, ale saldo vyrovnáno nebylo. Navíc stát prosazoval restriktivní politiku a hned následující rok cílil ve vládních dokumentech na dosažení pasiva, což se dle statistických ročenek nakonec také stalo, ovšem aniž by byl následně úvěr splácen dle znění smlouvy. Významnou negativní  roli v dohodě o splácení sehrál později náměstek Václava Klause Ivan Kočárník, poté už ve funkci ministra financí, když podepsal dodatek č. 1 k mezivládní dohodě o uznání dluhu, ve kterém zrušil ustanovení týkající se splácení tohoto úvěru v dohodnutých splátkách. Tím poprvé otevřel cestu k vytunelování dluhu firmou Falkon Capital.

Šlo prokazatelně o finanční, tedy nezbožový úvěr, jak potvrzují dobové dokumenty. Došlo k převodu peněz, které musel stát později splatit státní bance, která tento úvěr kryla. Na splátky (a nejen ty) si později vláda půjčovala od zahraničních institucí a zvyšovala tím zadluženost státu. Podle vyjádření tehdejšího předsedy SBČS Josefa Tošovského, při obhajobě Státního závěrečného účtu za rok 1990 - kapitoly SBČS ve výboru pro plán a rozpočet FS, už v roce 1990, tedy v době odesílání částek v převoditelných rublech do Moskvy, banka přepočítávala položky na dolary a československé koruny podle tehdejších kurzů. 

O nás

Think tank Observation post byl založen v roce 2002 jako občanské sdružení zabývající se protikorupční agendou. Po dobu dvaceti let byl spolek znám pod původním názvem Růžový panter. Název organizace byl inspirován sérií filmů o ztraceném růžovém diamantu, jejichž komediální ráz dobře korespondoval s porevoluční absurdní realitou v České republice. Nyní však vnímáme, že společensko - politická situace dospěla do stadia, které už dávno přesáhlo pomyslnou hranici tragikomických příběhů, proto spolek rozhodl o změně názvu, který v současné době lépe vystihuje obsah spolkových aktivit ve vztahu k bezpečnostní situaci.

Až do roku 2015 byl spolek aktivní zejména v oblasti státní bezpečnostní agendy, zajímal se o řadu korupčních témat a kauz, testoval funkčnost veřejné správy, úzce spolupracoval s řadou médií, což dokládá rozsáhlý mediální monitoring z tohoto období (výběr ke shlédnutí zde). Mimo jiné přispěl ke vzniku parlamentního dozorového orgánu k činnosti Národního bezpečnostního úřadu sestavením poslanecké pracovní skupiny v období, kdy byl NBÚ stále ještě po svém vzniku v roce 1998 zmítán skandály souvisejícími s organizovaným zločinem. Organizace také poskytovala poslancům a senátorům demokratických stran poradenství v oblasti bezpečnostní agendy státu.

V dalším období se spolek zajímal o problematiku samospráv a pokusil se zabránit změně zákona o zpravodajských službách, když vláda vedená Andrejem Babišem prosazovala rizikový způsob kontroly zpravodajských služeb týmem jmenovaných právníků působících vně služeb.

V posledních letech se spolek soustředil výhradně na bilancování své předešlé činnosti. Dříve započatá významná témata, která přesahují do současné doby, rozvíjí, doplňuje o kontextuální informace a zajišťuje k nim podstatné dokumenty, mimo jiné také ty, které byly po třiceti letech ze zákona uvolněny z archivů.

Spolek nyní tato témata postupně publikuje v jednotlivých etapách pod společným názvem "Růžový panter a Černá labuť". (Černá labuť neboli teorie černé labutě je metaforou popisující důležité neočekávané události, které mají významný dopad na společnost. Tyto události se odchylují od toho, co je běžné, a proto je obtížné je předvídat. Zdroj: Wikipedie). Prvním tématem je případ ruského dluhu. Spolek Observation post zjistil, že není pravdou, že celý ruský dluh je pozůstatkem totalitních Československo - sovětských obchodních vztahů, ale že jeho podstatná část vznikla podezřelým způsobem až po Sametové revoluci. Další témata spolek zveřejní postupně v budoucnu. Spolek také komentuje některé vybrané aktuální události, které mají určitou souvislost k tématy, která jsou předmětem bilancování spolku.

Organizace dříve pracovala převážně na základě dobrovolnické služby, v některých obdobích do roku 2015 čerpala menší vládní granty (USA) a granty nadací, podpořilo ji také několik firem a řada soukromých dárců. V současné době z důvodu zachování nezávislosti spolek usiluje pouze o podporu soukromých dárců. Podpora veřejnosti je pro činnost spolku důležitá pro zajištění chodu organizace a také pro zpětnou vazbu ve společnosti. Zpracovávání konkrétních témat vyžaduje značné množství pracovního času a také je nutné hradit provozní náklady.

Pracujeme pro demokratickou společnost. Předkládáme veřejnosti fakta v kontextu doby. Některé události, které jsou z různých důvodů významné pro budoucí vývoj naší společnosti, sledujeme dlouhodobě, v čemž jsme mezi nevládními organizacemi v České republice výjimkou. Např. případ ruského dluhu průběžně monitorujeme od doby vzniku organizace, tedy více než 20 let. V tom je náš spolek ojedinělý, neboť nepracuje v rámci projektového řízení, které je pro tento účel nevhodné. Události vybíráme nejenom podle míry jejich závažnosti, ale také podle toho, zda jsme k nim schopni zajistit dostatek věrohodných informací. Proto jsou námi vybrané případy často určitou demonstrativní ukázkou jakéhosi "modus operandi" používaného ve veřejném prostoru vlivovými skupinami, které mohou být prostřednictvím politické korupce, nelegálních aktivit a dezinformační manipulace sofistikovanou bezpečnostní hrozbou demokratického právního státu, tak jak jej současná společnost chápe na základě své Ústavy a ukotvení v euroatlantickém demokratickém prostoru. Zastáváme názor, že bez pravdivých ověřitelných informací nemůže existovat svobodné rozhodování. 

Téma I. - Případ ruského dluhu

     První díl bilancování spolku Observation post se vztahuje k tématu vzniku a deblokace ruského dluhu. Tedy tématu, které plnilo přední stránky tisku po mnoho let a kterému se naše organizace věnuje kontinuálně téměř 20 let, tedy prakticky od doby svého založení.

     Až do května roku 2021 psala média jednotně o tom, že ruský dluh vznikl v době totality. My jsme však objevili, že to není pravda. Významná část této státní pohledávky vznikla až po revoluci, kdy část nové politické garnitury, která převzala moc v zemi hned v porevoluční době po 17. listopadu 1989, plynule navázala na praktiky komunistických kádrů a ještě v prosinci 1989 uvolnila prostředky z československých termínových vkladů ve výši 800 milionů převoditelných rublů pro potřeby dovozu Sovětského svazu, jako první tranši úvěru dohodnutého předrevoluční vládou Ladislava Adamce. V roce 1990 ČSFR uvolnila pro Moskvu další finance. Z mezivládní dohody mezi Českou republikou a Ruskou federací z roku 1994, která je zveřejněna v rejstříku mezinárodních smluv jsme zjistili, že tento úvěr byl nakonec přiznán celkem i s úroky ve výši přibližně 1, 57 miliardy amerických dolarů. Kolik peněz SSSR čerpal ve skutečnosti, se ale můžeme jen dohadovat, protože v průběhu projednávání státního rozpočtu pro rok 1990 a 1991 panoval ve vládě i parlamentu ohledně úvěrových položek obrovský chaos. Přesné věrohodné dohledání tranší až miliardových částek a zboží do tehdejšího Sovětského svazu nebude proto zřejmě nikdy možné. Od tohoto bodu se každopádně začalo odvíjet mnohaleté pátrání, jehož výsledky nyní postupně předkládáme veřejnosti. V průběhu let 2020 a 2021 jsme získali především z Národního archivu v Praze řadu archiválií, které nám pomohly transakci porozumět. S ministerstvem financí tak dobrá spolupráce bohužel nebyla. Po značných obstrukcích jsme vymohli řadu smluv a dokumentů, dokládajících průběh podstatné části deblokační operace, ale zatím stále nemáme všechny informace, o které jsme žádali. Protože ministerstvo financí dodnes utajuje dodatek č. 2 z 9. 10. 2001 k mezivládní dohodě ze 17. 6. 1994 a dokonce i běžné administrativní pomůcky k evidenci těchto utajovaných informací, byly již podány tři žaloby k soudu. Spory u soudu zastupuje advokátní kancelář kompetentní v oblasti bezpečnostní agendy Mazel a partneři. Mgr. Michalu Mazlovi a celému týmu advokátní kanceláře děkujeme za profesionálně odvedenou práci.

První nejvýznamnější část textu jsme připravili ve spolupráci se zpravodajským serverem Aktuálně.cz. Investigativnímu reportéru Lukáši Valáškovi jsme předali archivní dokumenty, které jsme získali v průběhu zejména posledních dvou let a měsíc jsme pak intenzivně připravovali zveřejnění. Spolupráce s Lukášem byla jedním slovem skvělá a rovněž se za ní sluší poděkovat.