Observation post

                           Pracujeme pro demokratickou společnost.                               Předkládáme veřejnosti fakta v kontextu doby.

Protikorupční organizace Růžový panter působí pod novým názvem Observation post. 


  • Bilancujeme 20 let své činnosti
  • Získáváme, analyzujeme a zveřejňujeme fakta o korupci, nepotismu a korupčním vlivu zájmových skupin, které ohrožují demokratické principy vládnutí a tím i právní stát
  • Usilujeme o zachování informační kontinuity

Výběr z mediálního monitoringu dokládající naši činnost ke stažení zde.

Podporovatelům a partnerům spolku umožňujeme přístup k exkluzivnímu obsahu.

Co můžete na našem webu očekávat v lednu 2023? Obsah 1. a 2. části kauzy ruského dluhu, další archiválie a komentář "O čem se nemluví v kauze Dozimetr" s doposud nepublikovanými informacemi. 

Nejnovější zprávy a komentáře:

Leden 2023

Kauza ruského dluhu

Nové důkazy a informace k případu:

  • Zvukové záznamy z jednání výboru pro plán a rozpočet Federálního shromáždění z roku 1991 (hovoří Václav Klaus, Josef Tošovský, Miloš Zeman, Ivan Kočárník, Vladimír Rudlovčák a další)
  • Podklady k vládním usnesením z let 1989 - 1990, které objasňují charakter úvěru, který vytvořil podstatnou část ruského dluhu, a to až po 17. listopadu 1989
  • Archivní materiály Státní bezpečnosti a Ministerstva národní obrany z doby totality
  • Smlouvy státu s firmou Falkon Capital, která prováděla podezřelou deblokaci ruského dluhu
  • Smlouvy státu s dceřinými firmami Falkon Capital, které nebyly dodrženy
  • Vývoj v případu vymáhání utajovaného dodatku č. 2 k mezivládní dohodě mezi SSSR, resp. Ruskou federací a Českou republikou o uznání a vypořádání ruského dluhu

  • Stanoviska členů vlády, která by vás měla zajímat. Ptáme se za vás.

Česká republika udržuje v platnosti mnoho mezinárodních smluv s Ruskou federací.
Ptáme se ministerstev, jak je aktuálně obsah smluv naplňován. O výsledku průzkumu budeme informovat. 
Některé ze smluv uzavřených mezi Českou republikou a Ruskou federací, které ministerstvo zahraničí uvádí jako stále platné a závazné:

  • Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci ze dne 26. 8. 1993 
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o odvracení nebezpečné vojenské činnosti z 9. 10.  2001
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o podpoře a vzájemné ochraně investic z 6. 6. 1996
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o obchodních a ekonomických vztazích a vědeckotechnické spolupráci z 26. 8. 1993
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o spolupráci v oblasti jaderné energetikyz 4. 4. 1995
  • Dohoda mezi vládou ČR, RF, SR a Ukrajiny o spolupráci v oblasti přepravy jaderných materiálů mezi RF a ČR přes území SR a Ukrajiny z 14. 3. 1998
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o organizaci oprav vrtulníků typu Mi-24 (Mi-35), Mi-171Š (Mi-8, Mi-17) a jejich modernizaci na území České republiky, z 27. 4. 2007

  • Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci v oblasti boje proti trestné činnosti z 8. 12. 2011

  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vojensko-technické spolupráci z 9. 10. 2001

  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci z 26. 5. 2005

  • Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Ruské federace z 21. 4. 1997

  • Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem spravedlnosti České republiky a Ministerstvem spravedlnosti Ruské federace 13. 3. 2013

  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vzájemné ochraně utajovaných skutečností z 25. 9. 2003

Ministerstvo financí opakovaně odmítá zveřejnit utajovaný dodatek č. 2 z roku 2001 k deblokační smlouvě o ruském dluhu, nyní s odvoláním na výše zmíněnou dohodu mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vzájemné ochraně utajovaných skutečností z 25. 9. 2003. Podle stanoviska ministerstva financí je tato mezinárodní smlouva stále v platnosti a Česká republika je zavázána ji dodržovat. Ve věci jsme podali již druhou žalobu k Městskému soudu v Praze. Podle našeho názoru požadovaný dodatek nenaplňuje materiální znaky utajované informace. Mezinárodní smlouva v článku 2 uvádí, že se vztahuje k ochraně takových informací, které jsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy České republiky utajovanými skutečnostmi.

Registrujte se, podpořte nás a získejte přístup k zamknutému obsahu.
Vaše podpora je pro nás důležitá. Nečerpáme žádné dotace, ani vládní granty, či granty vlivových nadací. Usilujeme o podporu veřejnosti a o silnou informovanou ob
čanskou společnost.

číslo účtu spolku: 279 377 3001/5500


Děkujeme!


 Připravujeme: Rozsáhlý komentář k působení agentů komunistických tajných služeb na československém federálním ministerstvu financí v 90. letech.


Bývalý československý ministr financí a prezident Václav Klaus vystoupil po zveřejnění článku na své tiskové konferenci a uvedl, že si na úvěr poskytnutý SSSR v době svého působení na FMF nevzpomíná a informace označil za účelové lži.

Václav Klaus útočil na novináře i naší organizaci také během rozhovoru v Českém rozhlase  dne 2. 6. 2021 v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Poté neunesl dotazy redaktora a opustil studio. Spočítali jsme, že Václav Klaus stačil během nedokončeného rozhovoru 7x říci, že jsou zveřejněné informace lži. Proto jsme zajistili nové přesvědčivé důkazy, včetně zvukových nahrávek z jednání výboru Federálního shromáždění pro plán a rozpočet z roku 1991, kdy ministři a vládní úředníci obhajovali před výborem státní závěrečný účet za rok 1990. Unikátní a doposud nikde nezveřejněné nahrávky byly po třiceti letech uvolněny z archivů. Zveřejňování pravdivých informací a následný společenský diskurz je základním předpokladem pro fungování občanské společnosti v demokracii, pro orientaci v událostech a historických souvislostech a pro udržení informační kontinuity.   

Co z dobových dokumentů a zvukových záznamů vyplývá:
Z účtu Československa u MBHS byly skutečně převedeny na sovětský účet ve třech tranších převoditelné ruble, které byly následně Státní bankou československou zúčtovány v dolarech s vyrovnáním kursového rozdílu. Banka tento úvěr kryla a stát jí musel závazek postupně splatit ze svých rezerv, na což si půjčoval od zahraničních bank. Převod proběhl na základě dohody z 10. 11. 1989, která hned v úvodu textu deklaruje, že je sjednána 
"vycházejíce ze vztahů bratrské družby a spolupráce". Smlouva uváděla, že je úvěr vázán na vyrovnání platební bilance. Saldo však zůstalo nevyrovnáno a dodnes není zřejmé, za které zboží konkrétně těmito penězi SSSR zaplatil, pokud vůbec. Dluh se naopak ještě zvýšil a Rusko nám přitom účtovalo dodávky ropy ve volně směnitelných měnách. Václav Klaus musel o úvěru vědět, protože o něm hovořil ve Federálním shromáždění při obhajobě Státního závěrečného účtu za rok 1990. Nejprve nesplnil svou povinnost uloženou vládním usnesením informovat Federální shromáždění o významných změnách a přesunech ve státním rozpočtu, ale nakonec tak učinil po výtkách výboru pro plán a rozpočet. Úvěrem se také zabývala vláda, jíž byl členem. Úvěr byl finančního, tedy nezbožového charakteru, což potvrzují archiválie a jeho správa byla v gesci ministerstva financí. Úvěr se stal součástí bloku vládních pohledávek a byl již v roce 1990 převeden do aktiv federace. Státní banka československá prostřednictvím Josefa Tošovského připustila, že je značná část těchto aktiv nedobytných, což se v budoucnu potvrdilo. Josef Tošovský půl roku po odeslání poslední tranše úvěru na jednání výboru přímo uvedl, že "dobře tato aktiva vypadají pouze opticky na papíře". 



Na podporu Václava Klause se vyjadřoval na sociálních sítích po zveřejnění článku v květnu 2021 i bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, ředitel komunikace finanční skupiny PPF a bývalý člen Unie svobody Vladimír Mlynář, dále bývalý člen ČSSD, neúspěšný žadatel o bezpečnostní prověrku NBÚ Jan Mládek a paradoxně i bývalý místopředseda správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a současný vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma. 

Michal Klíma obvinil novináře z Hospodářských novin, kteří o kauze v květnu 2021 pravdivě informovali, ze psaní nesmyslů. Ve veřejnoprávním Českém rozhlase dne 3. 7. 2021 v pořadu Barbory Tachecí Osobnost plus Michal Klíma mimo jiné uvedl: "Prostě každej, kdo pamatuje, jak tehdy fungovala ekonomika, tak ví, že to je nesmysl, že prostě nešlo o žádné posílání peněz, natož dolarů, natož v tom přepočtu tehdejším, prostě to nebyl žádný přepočet, který by platil, čili tam došlo prostě k celé řadě chyb a ta redakce se za to neomluvila... Ale prostě myslím si, že když redakce udělá chybu ... tak si myslím, že prostě je zapotřebí říct, prostě ten článek byl úplně špatně a je zapotřebí prostě napsat článek znova a ne ho prostě jako říkat, že došlo k nějakým drobným pochybením nebo jak to oni řekli." Redaktorka Barbora Tachecí  tato tvrzení nijak nekomentovala. Viz stopáž ve videu 21:18 - 23:55. Později na naši výzvu na sociálních sítích, aby své tvrzení vysvětlil a doložil, reagoval Michal Klíma vyjádřením, kterým poupravil původní výrok a sdělil, že šlo pouze o problematickou interpretaci informací. Více však opět nevysvětlil. Michala Klímu jsme vyzvali k omluvě, protože obvinění ze závažného profesního selhání nezaložené na pravdivých informacích by mělo být v demokratickém právním státě nepřípustné. Nepodložené útoky vnímáme jako snahu o znevěrohodnění a snahu krýt ve veřejném prostoru podvody spřízněných zájmových skupin formou nepřijatelné dehonestace. Osoby, které takto zákeřně šíří dezinformace a prostřednictvím svých veřejných funkcí uplatňují vliv ve veřejném prostoru rozdělují společnost. V případě Michala Klímy jde o paradox, kdy on sám byl jmenován do státem placené vládní funkce právě za účelem boje proti dezinformacím. Michal Klíma dodnes tento exces nevysvětlil.  

Dezinformace a manipulace s fakty jsou latentní hrozbou pro stabilitu demokracie a spravedlnost. Proto se k rozhovorům vracíme a předkládáme doplňující nezpochybnitelné důkazy, které formulace Václava Klause a osob, které se postavily na jeho obhajobu, vyvrací a potvrzují pravdivost všech našich původních tvrzení. 

Fakta a lži o vládním úvěru převedeném na sovětský účet u MBHS v letech 1989 a 1990 


Archiválie, zvukové záznamy a další komentáře zpřístupňujeme všem našim registrovaným podporovatelům zde v odkazu. Registrujte se, podpořte nás a získejte přístup k unikátním historickým dokumentům 90. let. Za podporu děkujeme, pouze díky ní můžeme hradit provozní náklady a předkládat veřejnosti fakta v kontextu doby.

Fakta stručně:

Úvěrová dohoda byla sjednána na poskytnutí převoditelných rublů do výše 2 mld. dle salda platební bilance na jeho vyrovnání. Peníze byly převedeny, ale saldo vyrovnáno nebylo. Navíc stát prosazoval restriktivní politiku a hned následující rok cílil ve vládních dokumentech na dosažení pasiva, což se dle statistických ročenek nakonec také stalo, ovšem aniž by byl následně úvěr splácen dle znění smlouvy. Významnou negativní  roli v dohodě o splácení sehrál později náměstek Václava Klause Ivan Kočárník, poté už ve funkci ministra financí, když podepsal dodatek č. 1 k mezivládní dohodě o uznání dluhu, ve kterém zrušil ustanovení týkající se splácení tohoto úvěru v dohodnutých splátkách. Tím poprvé otevřel cestu k vytunelování dluhu firmou Falkon Capital.


Šlo prokazatelně o finanční, tedy nezbožový úvěr, jak potvrzují dobové dokumenty. Došlo k převodu peněz, které musel stát později splatit státní bance, která tento úvěr kryla. Na splátky (a nejen ty) si později vláda půjčovala od zahraničních institucí a zvyšovala tím zadluženost státu. Podle vyjádření tehdejšího předsedy SBČS Josefa Tošovského, při obhajobě Státního závěrečného účtu za rok 1990 - kapitoly SBČS ve výboru pro plán a rozpočet FS, už v roce 1990, tedy v době odesílání částek v převoditelných rublech do Moskvy, banka přepočítávala položky na dolary a československé koruny podle tehdejších kurzů. 


V záznamu z června 1991 hovoří o zahraničních pohledávkách, přepočtech rublů na dolary a potřebě neúčelových úvěrů od soukromých bank poněkud zmateným způsobem náměstek ministra financí Václava Klause Vladimír Rudlovčák, který v roce 1997 rezignoval na svou funkci z důvodu selhání státního dozoru při vytunelování CS fondů.



Vláda skutečně charakter úvěru a jeho konkrétní plnění tajila. Dodnes není zřejmé, na co přesně byl úvěr použit. Ministru financí Václavu Klausovi bylo při obhajobě státního závěrečného účtu za rok 1990 výborem pro plán a rozpočet vytknuto, jak dokládají archivní zvukové záznamy z jednání výboru v červnu 1991, že nesplnil vládní usnesení informovat parlament o významných přesunech ve státním rozpočtu. Vláda přesunula vládní úvěry do aktiv federace, což podrobněji nerozepsala ve struktuře státního rozpočtu a navíc jejich splácení státní bance, z jejíž zdrojů byly úvěry kryty, neuvedla ve výdajových položkách rozpočtu, čímž učinila státní rozpočet velmi neprůhledný. Agenda byla diskutována na jednáních vlády, vládní dokumenty se přímo o úvěru zmiňují. Tehdejší ministr financí Václav Klaus tedy musel o úvěru vědět. Nakonec, při obhajobě státního závěrečného účtu za rok 1990 o něm sám hovořil ve federálním shromáždění před plénem, ovšem už tehdy  jej odmítl podrobněji komentovat, jak dokládá stenozáznam. Další záznamy a archiválie jsou umístěny v zamknutém obsahu.

Celý případ včetně fotodokumentace a archiválií je postupně zveřejňován v rámci jednotlivých kapitol v příslušných odkazech. Tento obsah s podrobným výkladem a dokumentací z archivů je určen všem podporovatelům našeho spolku. Chcete-li nás také podpořit, registrujte se.

Vyvracíme mýty o převoditelném rublu. 

Peníze byly převedeny. Mezi účty u MBHS došlo k převodu převoditelných rublů, které byly vzápětí převedeny na dolary a koruny z důvodu vyrovnání kurzových rozdílů u SBČS. Tehdejší ředitel SBČS Josef Tošovský si uvědomoval, že jde o nedobytné pohledávky. 

Úvěr však saldo nevyrovnal. 

Archivy promlouvají...

Ve veřejném zájmu vybíráme dokumenty ze svazků totalitní Státní bezpečnosti ke konkrétním osobám, které s agendou zahraničních vládních pohledávek přišly do styku. 

PODPORA SPOLKU A PRAVIDLA  PŘÍSTUPU K ZAMKNUTÉMU OBSAHU:

Informace, které již 20 let získáváme, třídíme, analyzujeme a sepisujeme, o které se v mnoha případech i soudíme, zpřístupňujeme našim podporovatelům po registraci. Naším záměrem je ponechat obsah webu dostupný široké veřejnosti. Proto obsah odemykáme všem našim podporovatelům, kteří přispívají na naši činnost částkou min. 200 Kč za rok. Think tank Observation post nečerpá žádné vládní granty. Náklady na svou činnost spolek hradí výhradně z darů soukromých osob. 

Pokud jste nás od května 2021 již podpořili, napište nám e-mail a identifikujte svou platbu. Obsah Vám rádi odemkneme na rok bez další nové podpory jako poděkování za důvěru, které si vážíme. Děkujeme všem, kteří jsou s námi a vnímají naše úsilí jako společensky potřebné. 

Jak odemknout obsah: Nejprve prosím proveďte registraci uživatele a podpořte náš spolek částkou ve výši minimálně 200 Kč. Po připsání vaší podpory na účet spolku odemkneme obsah webu do 24 hodin. Pokud jste se ocitli v tísni, která Vám nedovoluje příspěvek poslat a přesto byste si rádi přečetli zamknutý obsah, napište nám. Vyjdeme Vám vstříc, jak to jen bude možné. V případě jakýchkoli technických potíží se na nás obraťte na e-mail: info@ruzovypanter.cz.

Číslo účtu spolku: 2793773001/5500

Pokud chcete podpořit pořízení technického vybavení, které naléhavě potřebujeme (např. fotoaparát se stativem pro efektivnější práci v archivech, notebook, software, techniku pro podcasty apod.), uveďte prosím u Vašeho daru variabilní symbol 11111. U darů od 3.000 Kč můžeme vystavit darovací smlouvu. 

Za každý příspěvek a podporu děkujeme. Znamená pro nás velkou motivaci a ujištění, že má naše úsilí smysl. 

O nás

Think tank Observation post byl založen v roce 2002 jako občanské sdružení zabývající se protikorupční agendou. Po dobu dvaceti let byl spolek znám pod původním názvem Růžový panter. Název organizace byl inspirován sérií filmů o ztraceném růžovém diamantu, jejichž komediální ráz dobře korespondoval s porevoluční absurdní realitou v České republice. Nyní však vnímáme, že společensko - politická situace dospěla do stadia, které už dávno přesáhlo pomyslnou hranici tragikomických příběhů, proto spolek rozhodl o změně názvu, který v současné době lépe vystihuje obsah spolkových aktivit ve vztahu k bezpečnostní situaci.

Až do roku 2015 byl spolek aktivní zejména v oblasti státní bezpečnostní agendy, zajímal se o řadu korupčních témat a kauz, testoval funkčnost veřejné správy, úzce spolupracoval s řadou médií, což dokládá rozsáhlý mediální monitoring z tohoto období (výběr ke shlédnutí zde). Mimo jiné přispěl ke vzniku parlamentního dozorového orgánu k činnosti Národního bezpečnostního úřadu sestavením poslanecké pracovní skupiny v období, kdy byl NBÚ stále ještě po svém vzniku v roce 1998 zmítán skandály souvisejícími s organizovaným zločinem. Organizace také poskytovala poslancům a senátorům demokratických stran poradenství v oblasti bezpečnostní agendy státu.

V dalším období se spolek zajímal o problematiku samospráv a pokusil se zabránit změně zákona o zpravodajských službách, když vláda vedená Andrejem Babišem prosazovala rizikový způsob kontroly zpravodajských služeb týmem jmenovaných právníků působících vně služeb.

V posledních letech se spolek soustředil výhradně na bilancování své předešlé činnosti. Dříve započatá významná témata, která přesahují do současné doby, rozvíjí, doplňuje o kontextuální informace a zajišťuje k nim podstatné dokumenty, mimo jiné také ty, které byly po třiceti letech ze zákona uvolněny z archivů.

Spolek nyní tato témata postupně publikuje v jednotlivých etapách pod společným názvem "Růžový panter a Černá labuť". (Černá labuť neboli teorie černé labutě je metaforou popisující důležité neočekávané události, které mají významný dopad na společnost. Tyto události se odchylují od toho, co je běžné, a proto je obtížné je předvídat. Zdroj: Wikipedie). Prvním tématem je případ ruského dluhu. Spolek Observation post zjistil, že není pravdou, že celý ruský dluh je pozůstatkem totalitních Československo - sovětských obchodních vztahů, ale že jeho podstatná část vznikla podezřelým způsobem až po Sametové revoluci. Další témata spolek zveřejní postupně v budoucnu. Spolek také komentuje některé vybrané aktuální události, které mají určitou souvislost k tématy, která jsou předmětem bilancování spolku.

Organizace dříve pracovala převážně na základě dobrovolnické služby, v některých obdobích do roku 2015 čerpala menší vládní granty (USA) a granty nadací, podpořilo ji také několik firem a řada soukromých dárců. V současné době z důvodu zachování nezávislosti spolek usiluje pouze o podporu soukromých dárců. Podpora veřejnosti je pro činnost spolku důležitá pro zajištění chodu organizace a také pro zpětnou vazbu ve společnosti. Zpracovávání konkrétních témat vyžaduje značné množství pracovního času a také je nutné hradit provozní náklady.

Pracujeme pro demokratickou společnost. Předkládáme veřejnosti fakta v kontextu doby. Některé události, které jsou z různých důvodů významné pro budoucí vývoj naší společnosti, sledujeme dlouhodobě, v čemž jsme mezi nevládními organizacemi v České republice výjimkou. Např. případ ruského dluhu průběžně monitorujeme od doby vzniku organizace, tedy více než 20 let. V tom je náš spolek ojedinělý, neboť nepracuje v rámci projektového řízení, které je pro tento účel nevhodné. Události vybíráme nejenom podle míry jejich závažnosti, ale také podle toho, zda jsme k nim schopni zajistit dostatek věrohodných informací. Proto jsou námi vybrané případy často určitou demonstrativní ukázkou jakéhosi "modus operandi" používaného ve veřejném prostoru vlivovými skupinami, které mohou být prostřednictvím politické korupce, nelegálních aktivit a dezinformační manipulace sofistikovanou bezpečnostní hrozbou demokratického právního státu, tak jak jej současná společnost chápe na základě své Ústavy a ukotvení v euroatlantickém demokratickém prostoru. Zastáváme názor, že bez pravdivých ověřitelných informací nemůže existovat svobodné rozhodování. 

Růžový panter a Černá labuť

Série bilančních textů think tanku Observation post

Téma I. - Případ ruského dluhu

     První díl bilancování spolku Observation post se vztahuje k tématu vzniku a deblokace ruského dluhu. Tedy tématu, které plnilo přední stránky tisku po mnoho let a kterému se naše organizace věnuje kontinuálně téměř 20 let, tedy prakticky od doby svého založení.

     Až do května roku 2021 psala média jednotně o tom, že ruský dluh vznikl v době totality. My jsme však objevili, že to není pravda. Významná část této státní pohledávky vznikla až po revoluci, kdy část nové politické garnitury, která převzala moc v zemi hned v porevoluční době po 17. listopadu 1989, plynule navázala na praktiky komunistických kádrů a ještě v prosinci 1989 uvolnila prostředky z československých termínových vkladů ve výši 800 milionů převoditelných rublů pro potřeby dovozu Sovětského svazu, jako první tranši úvěru dohodnutého předrevoluční vládou Ladislava Adamce. V roce 1990 ČSFR uvolnila pro Moskvu další finance. Z mezivládní dohody mezi Českou republikou a Ruskou federací z roku 1994, která je zveřejněna v rejstříku mezinárodních smluv jsme zjistili, že tento úvěr byl nakonec přiznán celkem i s úroky ve výši přibližně 1, 57 miliardy amerických dolarů. Kolik peněz SSSR čerpal ve skutečnosti, se ale můžeme jen dohadovat, protože v průběhu projednávání státního rozpočtu pro rok 1990 a 1991 panoval ve vládě i parlamentu ohledně úvěrových položek obrovský chaos. Přesné věrohodné dohledání tranší až miliardových částek a zboží do tehdejšího Sovětského svazu nebude proto zřejmě nikdy možné. Od tohoto bodu se každopádně začalo odvíjet mnohaleté pátrání, jehož výsledky nyní postupně předkládáme veřejnosti. V průběhu let 2020 a 2021 jsme získali především z Národního archivu v Praze řadu archiválií, které nám pomohly transakci porozumět. S ministerstvem financí tak dobrá spolupráce bohužel nebyla. Po značných obstrukcích jsme vymohli řadu smluv a dokumentů, dokládajících průběh podstatné části deblokační operace, ale zatím stále nemáme všechny informace, o které jsme žádali. Protože ministerstvo financí dodnes utajuje dodatek č. 2 z 9. 10. 2001 k mezivládní dohodě ze 17. 6. 1994 a dokonce i běžné administrativní pomůcky k evidenci těchto utajovaných informací, byly již podány tři žaloby k soudu. Spory u soudu zastupuje advokátní kancelář kompetentní v oblasti bezpečnostní agendy Mazel a partneři. Mgr. Michalu Mazlovi a celému týmu advokátní kanceláře děkujeme za profesionálně odvedenou práci.

První nejvýznamnější část textu jsme připravili ve spolupráci se zpravodajským serverem Aktuálně.cz. Investigativnímu reportéru Lukáši Valáškovi jsme předali archivní dokumenty, které jsme získali v průběhu zejména posledních dvou let a měsíc jsme pak intenzivně připravovali zveřejnění. Spolupráce s Lukášem byla jedním slovem skvělá a rovněž se za ní sluší poděkovat.

Co aktuálně řešíme v rámci tématu ruského dluhu:

Soudní spory s ministerstvem financí č. 1, 2, 3

Podali jsme tři soudní žaloby na ministerstvo financí z důvodu utajování dodatku č. 2 k deblokační smlouvě o ruském dluhu a z důvodu nezákonného utajování části obsahu administrativních pomůcek, které slouží k evidenci utajovaných informací.

Děkujeme advokátní kanceláři Mazel Partneři za podporu, spolupráci a právní zastoupení.

Budeme rádi, pokud naši snahu podpoříte. 

Pokud nás chcete podpořit, Vaší podpory si budeme vážit. Podporu můžete zaslat na č. účtu spolku: 279 377 3001/5500.

Děkujeme!

Za spolek Růžový panter

Iveta Jordanová - investigativní analytička

Michal Jirát - administrátor, archivář